V procesu ještě nepadlo poslední slovo, když byl druhý den ráno Navalný, mimo jiné kandidát na moskevského starostu, překvapivě propuštěn. Ani dlouhodobí pozorovatelé ruské politiky nemají jasno, co za obratem stojí.
Trh jasno má. Proces, který je obecně vnímám jako další pokus současného režimu zardousit pomocí vykonstruovaných kauz opoziční hnutí, kazí obraz Ruska coby země atraktivní pro investory. A o to tady jde – trh propadem ve výši osmdesáti miliard korun totiž „neocenil“ fakt, že s největší pravděpodobností nevinný člověk měl jít na pět let do vězení. Tento případ je však dalším důkazem toho, že právní stát v Rusku příliš nezakořenil, spíše se kácí.
Velké dilema tak musí řešit Putin a jemu věrní, kteří se podle mnohých náznaků čím dál tím více bojí o své politické přežití. To ohrožují dva do určité míry souvisejícími faktory – sílící opoziční hnutí a nepříliš stabilní hospodářská situace. Jako řešení prvního problému se nabízí další utahování šroubů. Na druhou stranu je ale čím dál tím jasnější, že ruská ekonomika by se měla modernizovat směrem k sofistikované výrobě a službám. Jinak se Rusko, stále enormně závislé na ropě a zemní plynu, může brzy dostat do ekonomických problémů, které Putina zbaví o poslední zbytky legitimity.
Nejen hospodářská diverzifikace, ale koneckonců i onen záchranný pás, tedy těžba ropy a zemního plynu, vyžadují rozsáhlé investice, zejména ze zahraničí spojené s transferem technologií a know-how (domácí investoři by alespoň mohli přestat opouštět svou vlast). Kreml si je všeho vědom a musí nyní rozseknout gordický uzel: jak potlačit sílící opozici a současně neodpudit investory? Alternativně se můžeme ptát: kam až Putin ze strachu z opozice nechá ruské burzy spadnout?
Zkrácená verze vyšla 25. srpna v Hospodářských novinách.
