Němečtí ekonomové porovnávali, do jaké míry se v evropských zemích měří každému stejně. Tento ukazatel se skládá z dílčích kategorií, například kvality státní správy a protikorupčních pravidel nebo důvěry ve státní instituce. Právě v těchto ukazatelích se jižní Evropa za posledních deset let značně propadla. Zatímco dříve se Španělsko a Portugalsko blížily Francii a moc jim nechybělo ani k Irsku a Německu, potácí se dnes v polovině žebříčku mezi východoevropskými členy EU. Řecko a Itálie se z průměrných zemí staly jasnými koncovými světly (viz dole).

Na jihu Evropy tak patrně vznikl začarovaný kruh, protože ani sebepracovitější premiér s charakterem Mirka Dušína toho moc nedokáže, když nikdo nevěří ani jemu, ani jeho podřízeným. Případní Dušínové to dobře vědí a do politiky a státní správy se ani nehrnou. Tím klesá kvalita „státu“ a následně i důvěra v něj, což ústí v apatii obyvatelstva vůči věcem veřejným. Toho využívají všelijaká Dlouhá Bidla a Štětináčové a situace se dále zhoršuje. Bratrstvo kočičí pracky se nekontrolovatelně rozlézá a nefungující státní správa, včetně policie, ho vlastně těší. Jednak jim nepřekáží v jejich pletichách a také odpuzuje Rychlé šípy, které radši unikají do klidu své klubovny nebo Černých skal.

Země, kde se podle studie neměří všem stejně, se tak daleko hůře reformují. To je ovšem jediný způsob, jak se z krize vymanit. Poněkud jinak tomu je ve „východní“ EU. Zde některé země opět rostou navzdory slabému umístění v žebříčku. Růst v těchto zemích stojí ale zejména na stále relativně levné pracovní síle a institucionálních reformách, které nastartovala snaha vstoupit do EU. Efekt tohoto „nakopnutí“ ale pomalu odeznívá a i práce se prodražuje. Neschopnost reformovat, pramenící mimo jiné z nízké důvěry ve stát, pak může na region tvrdě dopadnout (v ČR se to ostatně již možná děje).

 

Graf – Rovná pravidla ve vybraných zemích, 2000-2012

zdroj: Internationaler Gerechtigkeitsmonitor 2013, Institut der deutschen Wirtschaft Köln

 

Tabulka - Rovná pravidla (Regelgerechtigkeit), 2012

Nejlepší země v každém dílčím kritériu získá 100 bodů, ta nejhorší 0. Ostatní podle umístění mezi nimi. Získané body za dílčí kategorie se následně zprůměrují. V této dimenzi je pět dílčích kritérií: důvěra ve státní instituce, kvalita státní správy, kvalita vládnutí, pravidla pro potlačování korupce, důvěra v parlament.

 

 Článek vyšel 15. srpna v EKONOMu.