Euro obyvatele Německa, na rozdíl od dřívější marky, určitým způsobem obírá. V současné době německá produktivita vede ke zvýšeným exportům, a tím vyšším příjmům pro firmy. Je ale jen na nich, jestli se o svůj úspěch podělí se zaměstnanci.

Dříve tomu tak nebylo a i ti nejlakomější exportéři se o zisky chtě nechtě nepřímo dělili. Před zavedením eura totiž exportní úspěchy Německa vedly k posílení marky. Nyní, zejména když dvě pětiny německého exportu míří do eurozóny, se nárůst vývozů odrazí na kurzu eura daleko méně.

Silnější marka na jednu stranu exportérům snížila příjmy. Současně ale znamenala nižší ceny dováženého zboží v německých obchodech. A to zaměstnanci jistě ocenili. Také dovolená v zahraničí – něco, čím Němci značně prosluli – vyšla levněji.

Argumenty zastánců vyšších mezd vypadají logicky. Jestliže mají jít řecké platy dolů, když neodpovídají tamější produktivitě práce, německé by měly naopak stoupnout, aby i obyčejní Němci měli něco z toho, jak jsou dobří.

 

Text vyšel 16. září 2013 v Hospodářských novinách.