Nejprve pár omezení. Studie,* na které se podíleli R. Cnaan, K. Karsh (oba University of Pennsylvania), T. Forrest (Partners for Sacred Places – nevládní organizace) a J. Carlsmith (Yale University), je studií pouze pilotní. Místo toho, aby se výzkumníci snažili přesně vyčíslit, jak církevní komunity svému okolí prospěly v dolarovém vyjádření v roce 2010, zaměřili se spíše na metodologii, jak k podobnému číslu dojít. Slovy studie se totiž jedná o zcela „nezmapované území“ (uncharted domain). Výzkum se proto zaměřil na pouhý tucet náboženských obcí z americké Filadelfie. Výběr to není reprezentativní ani pro samu Filadelfii. Zatímco většina církevních obcí se v této revoluční metropoli USA hlásí ke katolictví, ve výběru je tato denominace pouze jednou. Zbytek tvoří protestanti a jedna židovská obec.
Autoři dále upozorňují, že stále ještě nemůžeme ohodnotit všechno. K odhadům taky přistupovali značně konzervativně. Pokud například konzultovaný personál církevní obce nebyl schopen jasně doložit počet provedených úkonů (například zabráněných rozvodů), tak se započítala čistá nula, i když bylo jasné, že k nějakému přínosu na tomto poli došlo. Stejně tak autoři nevyčíslili nepřímé efekty působnosti církevní obce. Do statistiky se tak například dostali jen alkoholici, které ze scestí zachránila přímá pomoc pracovníka obce. Pokud se někdo rozhodl skoncovat s ďáblem v lahvi „pouze“ na základě nedělních kázání nebo osobního příkladu kněze, ve statistice chybí. Studie má několik dalších menších „ale“, na všechna autoři ovšem podrobně upozorňují.
Církevní menu
Do hodnocení přínosu církevních kongregací bylo zahrnuto celkem čtyřicet devět ukazatelů. Některé služby neposkytuje žádná ze zkoumaných obcí, ačkoli se jim jiné prokazatelně věnují – například pohřební ústav neprovozuje žádná z dvanácti vybraných, i když v USA je okolo stovky „církevních“ pohřebních ústavů, které ze své činnosti platí daně. Kladné efekty byly rozděleny podle oblastí, kterých se týkají. Podívejme se na ty nejzajímavější z nich.
V kategorii prostranství (open space) se mimo jiné zjišťovala „ekologická“ hodnota zahrady, trávníku anebo hřbitova. Za každý galon vody, který zelená plocha zadrží, dostala obec na své „konto“ 18 amerických centů. Stejně tak se zhodnotil přínos stromů nebo dětských hřišť na pozemcích obce. Další zajímavou položkou jsou útraty členů kongregace žijících mimo Filadelfii. Autoři došli k závěru, že v průměru dojíždějící utratili 15 USD za jednu návštěvu. V případě jedné kongregace se tato částka vyšplhala až na 416 tisíc dolarů.
Velkou sumou na účtu jsou přínosy z rozpočtů vlastních obcí. Zde si na své přišli hlavně místní podnikatelé, protože podle autorů se až čtyři pětiny rozpočtů utratí přímo v lokalitě. Dalším jasným efektem byla dobrovolnická práce členů obce (vypočtená v hodinách a následně vynásobená 20,25 dolary za hodinu, což je rozšířený odhad hodnoty dobrovolnické práce) nebo provoz jeslí či školy. Studie dále zahrnula přínosy z akcí organizovaných obcí pro své členy. Opět zejména místní podnikatelé se radovali z takřka dvou milionů dolarů, které jim obce přinesly u příležitosti rodinných oslav, svateb, pohřbů, křtů, biřmování, oslav plnoletosti (bar respektive bat micva) anebo uměleckých výstav.
Nejzajímavější kategorií jsou ale bezpochyby dopady náboženské obce na jednotlivce. Zde překvapí zejména cenovky, které některým „službám“ autoři studie přisoudili. Například za rozmluvenou sebevraždu bylo obci připsáno 19 600 USD (dodejme, že k tomu došlo celkem sedmnáctkrát). Zprostředkované zaměstnání bylo zase oceněno 14 500 USD (175 případů). Pokud se obci podařilo zabránit, aby někdo skončil ve vězení, připsala si 28 000 USD (jen tři případy). Polepšený alkoholik nebo drogově závislý se cení na 15 750 USD (24 zachráněných), zatímco zachráněné manželství jen na 900 USD (35 případů).
Závěrečný účet
Odhadovaný užitek, který Filadelfie a její obyvatelé měli z dvanácti zkoumaných náboženských obcí v roce 2010, se vyšplhal na více než 50 milionů dolarů (přibližně jednu miliardu korun). Nejvíce přispěly tři největší kongregace (38,5 milionu). Co se týče nejpřínosnějších položek, tak jasně dominovaly rozpočty samotných obcí (okolo dvaceti osmi milionů dolarů), následované vzdělávacími službami a přínosy pro jednotlivce (po osmi a půl milionech dolarů). Autoři poukazují i na to, že kongregace mohou mít i záporné efekty na své okolí, zejména v podobě vyšší kriminality a nižších cen pozemků. Domnívají se nicméně, že tato negativa jsou vesměs marginální.
* Ram A. Cnaan, Tuomi Forrest, Joseph Carlsmith & Kelsey Karsh (2013): If you do not count it, it does not count: a pilot study of valuing urban congregations, Journal of Management, Spirituality & Religion, DOI:10.1080/14766086.2012.758046
