Konopí zažívá comeback. Jako materiál na lodní provazy a pytle už tolik neletí, zato moderní společnost pro něho našla řadu nových využití - tu jako izolační materiál, tu jako léčebný přípravek, tu jako legální lehká droga (Uruguay) a nyní i jako energetický zdroj.

 

Irsko-britský tým se zaměřil na srovnání účinnosti konopí setého jak s tradičními jednoletými energetickými rostlinami (řepka olejná a cukrová řepa), tak s i těmi méně tradičními víceletými (travina ozdobnice čínská Miscanthus a vrba). Nejen že je konopí energeticky výhodnější, když jeden hektar v průměru vynese 156 gigajoulů, oproti 140 GJ pro travinu a vrbu, 72 GJ pro řepku a jen 37 GJ pro řepu (vše samozřejmě záleží na výnosnosti, ale o tom více samotná studie*).

 

Po započítání celého výrobního řetězce je konopí i daleko výhodnější z hlediska redukce emisí skleníkových plynů. V tomto ohledu je o 140 % účinnější než řepka a oproti řepě používané na bioetanol o 540 %. Ozdobnice a vrba poráží konopí lehce, pokud se sejí na ornou půdu. Pokud se vyseje na travnatou plochu, je na tom konopí opět lépe. A ani ekonomická výnosnost konopí nemá být horší než u ostatních posuzovaných energetických plodin, spíše naopak.

 

Autoři se zaměřili na omezení skleníkových plynů a vypočetli, že pokud by konopí nahradilo v celé EU čtvrtinu řepky určenou na pohonné hmoty a výrobu tepla (sláma), omezila by se produkce skleníkových plynů o dalších 8-20 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně. Dalších 2-5 milionů tun by ušetřilo nahrazení čtvrtiny cukrové řepy pěstované na biolíh. Celkově se samozřejmě nejedná o zásadní průlom, protože jen ČR v roce 2010 vypustila 147 milionů tun ekvivalentu CO2. Začátek je to ale dobrý.

 

Konopí má navíc další zajímavé vlastnosti. Hodí se jako meziplodina, protože jeho kořenový systém vylepšuje půdní strukturu a rostliny, které rostou po něm, mají vyšší výnosy, protože jsou méně zaplevelené. Konopí dále dosahuje slušných výnosů i v deštivém Irsku, a to jen za mírného použití hnojiv. Díky dobrému využití v energetice, dobrým vlastnostem coby meziplodina a skutečnosti, že nejpozději za rok je sklizeno, mohou pěstitelé konopí dobře reagovat na nabídku a poptávku na trzích s biopalivy. Například návratnost plantáže energetické vrby se rozpočítává na patnáct až dvacet let a tuto flexibilitu tak nenabízí.

 

Konopí využívané pro energetické účely má podle studie tolik dobrých vlastností, že se z toho člověku až točí hlava. Asi jako kdyby ho nepálil, ale hulil. To je ovšem chyba lávky – jak už to bývá, jedná se o technické konopí s velmi nízkým obsahem THC.

 

* FINNAN, John and STYLES, David. Hemp: A more sustainable annual energy crop for climate and energy policy. Energy Policy, 58 (2013), s. 152-162.

 

Vyšlo 2. listopadu na ZET.cz.