Ekonomové by řekli, že vývoz je funkcí produkce a vnitřní spotřeby. Jednodušeji řečeno – producenti ropy budou moci vyvézt jen to, co sami nespotřebují. D. Gately z New York University spolu s N. Al-Yousefem a H. Al-Sheikhem z King Saud University upozorňují, že odhady pro druhou část rovnice, vnitřní spotřebu, patrně vycházejí z nerealistických předpokladů.
Ve své příspěvku pro Energy Policy zkoumali vztah mezi spotřebou ropy a národním důchodem v zemích Blízkého východu, respektive ropného kartelu OPEC (v obou uskupeních mají dominantní pozici výrobci okolo Perského zálivu).* Zjistili, že v minulosti spotřeba ropy nikdy nerostla pomaleji než národní důchod. V případě OPEC stoupala spotřeba ropy v letech 1971-1975 každoročně v průměru o 5 %, zatímco reálný HDP jen o 3 %. V následujících pěti letech se růst vyrovnal (cca 6,5 %). Dalších deset let ekonomika stagnovala, přesto spotřeba ropy stoupala nerušené dále. A to dokonce každý rok o rekordních 7 %! Od roku 1986 do roku 2010 se pak růst opět vyrovnal (obě veličiny přibližně 4 %).
Proč tento výlet do minulosti? Často citované prognózy počítají s tím, že spotřeba ropy bude ve zkoumaných zemích růst podstatně pomaleji než národní důchod (do roku 2030 například 1,5 % ku 3,9 %). Autoři studie tvrdí, že minulost jasně ukazuje, že tento předpoklad je lichý a spotřeba bude spíše růst podobným tempem jako HDP (v průměru se očekávají 3,9 % ročně pro obě skupiny zemí). Na vývoz proto zbude méně.
Lze namítat, že exportéři ropy mohou přijmout opatření, která vztah mezi spotřebou ropy a růstem HDP oslabí. Podle studie je však prostor pro úspory menší, než by se na první pohled zdálo. Rozvinutým zemím na Západě se například podařilo značně omezit spalování ropy v elektrárnách. „Zbytková ropa“ (residual oil), která se zde zejména využívá, tvoří ale pouhou pětinu celkové spotřeby ropy ve zkoumaných zemích. Roste pak zejména často dotovaná spotřeba v dopravě. Zdali například Saúdská Arábie bude chtít sáhnout svému obyvatelstvo na „privilegium“ levného benzinu, je ovšem otázkou. A vozové parky producentských zemí jsou stále relativně nepočetné, takže je kam růst. I bohatá Saudská Arábie má jen 219 automobilů na 1000 obyvatel a Írán necelou stovku, zatímco například Francie 658.
Autoři porovnali prognózy společnosti BP, Mezinárodní energetické agentury (IEA), americké Agentury pro energetické informace (EIA) i OPEC samé. Všechny tyto prognózy počítat na Blízkém východě, resp. v OPEC s příliš nízkou spotřebou. V tomto ohledu se ostatně pletou už dobrých patnáct let. V roce 2002 odhadovala EIA dnešní spotřebu na Blízkém východě o pětinu až čtvrtinu nižší, než ve skutečnosti je. Současné úrovně se mělo dosáhnout až v letech 2020-2025. Očekávané oslabení závislosti spotřeby ropy na růstu HDP se stále ještě nedostavilo a analytici ho údajně jen mechanicky posouvají dále do budoucnosti.
V roce 2030 by se z Blízkého východu mělo vyvézt 21,2 (IEA a EIA), respektive 24,4 milionů barelů denně (BP). Pokud ovšem dosadíme růst spotřeby na úrovni očekávaného růstu HDP (3,9 %), dostaneme jen 14 až 21 mb/d v závislosti na nárůstu těžby - o jedno, respektive dvě procenta ročně (s nárůstem těžby o celá dvě procenta ročně ale nikdo nepočítá - nejoptimističtější je BP se 1,7 %).
Co by znamenala domácí spotřeba v zemích OPEC vyšší o 6 mb/d? Autoři studie pozměnili odhad americké EIA s tím, že vyšší spotřeba nepovede v zemích OPEC k vyšší těžbě – jejich exporty tak poklesnou o 6 mb/d. Ropný svět se v roce 2030 bude od původní prognózy lišit následovně: mimo kartel OPEC se spotřebuje asi o 4 % ropy méně. Současně se tam vytěží o cca 2 % více. Cena ropy bude 143 místo 125 dolarů za barel (dolary roku 2010). Státy OPEC dostanou za vyvezenou ropu o sto miliard dolarů méně a země mimo OPEC za ropu celkem utratí o 408 miliard dolarů více (nárůst o 10 %). Nezbývá tedy než doufat, že se renomované instituce nemýlí a zkoumaní ropní Otesánci se opravdu uskromní.
* OPEC: Saúdská Arábie, Írán, Irák, Kuvajt, SAE, Katar, Venezuela, Ekvádor, Alžírsko, Libye, Angola, Nigérie
Blízký východ: Saúdská Arábie, Írán, Irák, Kuvajt, SAE, Katar, Bahrajn, Omán, Jemen, Sýrie, Libanon, Izrael, Jordánsko
Vyšlo na ZET.cz 15. března 2014.
