Off-shoringu nezůstaly ušetřeny ani podnikové inovační aktivity (výzkum a vývoj nových výrobků anebo jejich design), protože touto cestou mohou podniky ušetřit náklady a vybudovat si know-how potřebné k pronikání na zahraniční trhy. Podle studie německého Centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW), zkoumající přibližně 260 německých podniků, jich přes 40 % tyto aktivity alespoň částečně přesunulo do zahraničí. V případě podniků, které produkty samy vyvíjejí, to bylo dokonce něco málo přes polovinu. Nicméně off-shoring je jasně ohraničen hranicí 10 % veškeré inovační aktivity, kterou přesáhl jen přibližně každý dvanáctý.

Off-shoring probíhá na tomto poli tedy také. Co případný re-shoring? Jestli věřit výše zmíněné studii, měla by se část inovačních aktivit vrátit zpět do Německa. Alespoň pokud si její závěry vezmou k srdci manažeři některých zkoumaných podniků. Podniky, které přesunuly výzkum a vývoj alespoň částečně, totiž ve 40 % případů překročily ideální míru off-shoringu (autoři studie mluví o over-off-shoringu).

Tuto hranici autoři studie zjistili zkoumáním dopadů off-shoringu na organizační adaptabilitu podniků. Ukazuje se, že od jistého bodu off-shoring zvyšuje koordinační náklady a podnik už není schopen efektivně využít jeho přínosy. Čím více je inovační činnost blíže „jádrovým“ (core) aktivitám podniku, tím nižší je optimální hranice off-shoringu. Pro výzkum a vývoj je to jen 11 %, pro design 35 %. Zajímavé je, že u menších firem je tato hranice vyšší. Jejich firemní struktura je totiž obvykle flexibilnější a s negativním dopadem off-shoringu se lépe vypořádá.

 

Vyšlo 7. června 2014 na ZET.cz.