Evropská komise dlouho připravovala obvinění ruského Gazpromu z nekalých obchodních praktik v osmi nových členských zemích. Na konci dubna vstoupila kauza do horké fáze, když Gazprom od Komise dostal dlouhý seznam svých prohřešků. Případ je zajímavý z mnoha hledisek – jde o velkého dodavatele strategické suroviny s monopolem v mnoha zemích, pokuta by mohla dosáhnout astronomických deseti miliard dolarů a mezi zeměmi, ve kterých se Gazprom měl prohřešit, je i Česká republika.
To vede k otázce: Pokud ruská firma páchala neplechy v tolika členských zemí, jak to, že se nedostala do sporu s domácími strážci férovosti trhů? Odpovědí je několik. Jednak je nutné porovnat, jak se Gazprom chová v jednotlivých zemích, a k tomu se daleko lépe hodí orgán, který sleduje celý unijní, nadřazený trh (existuje pro to i příslušné unijní nařízení). Žádný nový členský stát také nehraje s Gazpromem, potažmo ruským státem coby jeho hlavním akcionářem, stejnou ligu. V neposlední řadě má i tato oblast politický přesah a regulátor musí cítit podporu politiků, alespoň v tom smyslu, že se mu do práce nebudou plést. V zemích, kde ruský vliv sahá za nejeden práh kanceláří veřejných činitelů, to může být problém.
Vůbec by jednotný evropský postoj v energetice mohl přinést mnoho výhod a nemusí jít jen o jednotné nákupy zemního plynu. S jednotnější Evropou má problém zejména Moskva a bude proto pokračovat ve své taktice „rozděl a panuj“. A ruská lákadla nebudou zanedbatelná – země, která první opustí jednotný evropský šik, dostane od Moskvy řadu výhod. Pokušení není a nebude pro mnoho středoevropských politiků malé. Ovšem ve chvíli, kdy Moskva dosáhne svého cíle a evropský šik se díky jednomu nebo několika renegátům rozpadne, vypukne přetahovaná mezi členskými státy o to, kdo si s Rusy, často na úkor svých sousedů, vyjedná lepší podmínky. A nemysleme si, že v této přetahované by na tom ČR byla lépe než třeba Německo.
Vyšlo 20. května v týdeníku Ekonom.
